To, že dítě nedokáže říct či naznačit, že potřebuje na WC, mu rozhodně nelze dávat za vinu. Souvisí to totiž s nedostatečným rozvojem svalů, které ovládají močový měchýř, a také se vznikem vazby mezi močovým měchýřem a mozkem. Toto spojení se ovšem vytváří přibližně ve věku od osmnácti měsíců do dvou let. Když je močový měchýř plný, vyšle signál přes páteř až do mozku. Věk osmnáct měsíců až dva roky je ovšem pouze orientační. Každé dítě se totiž vyvíjí svým tempem. Přenos signálů se týká i potřeby na velkou.


Centrum John Hopkins Medicine uvádí, že v průměru je dítě schopné regulovat své vyprazdňování ve věku 27 měsíců.

Mezi základní znaky toho, že je dítě připravené začít trénovat na nočník, patří mimo jiné:

  • schopnost se k nočníku přesunout
  • interval močení je delší než dvě hodiny
  • říká si o výměnu plenky, protože je mu to nepohodlné
  • když se chce vyprázdnit, schová se u toho například za gauč
  • má tendenci napodobovat dospělé
  • je natolik mentálně vyspělé, že chápe základní pokyny apod.

Při učení dítěte na nočník je důležitá také pozitivní motivace, která může být klidně založená na odměnách, gratulacích či potlesku, když se dílo podaří. 

Co se týče takzvaného odplenkování, mezi rodiči je několik populárních metod. Liší se i v závislosti na zemi, kde dítě vyrůstá. 

Indiánská metoda
Takzvaná indiánská metoda je založená na tom, že se dítěti přes den jednoduše odeberou plenky a dávají se mu jen na noc. Rodiče musí svému potomkovi vysvětlit, že odteď se chodí vylučovat na nočník. Pokud je dítě dostatečně zralé, mělo by to pochopit. Sami u něj můžete pozorovat určité signály vykonávané potřeby, kupříkladu rozkročí nohy a dívá se dolů.

V takové situaci je nutné mu přistrčit nočník a znovu vysvětlit, že se potřeba vykonává na něm. Indiánskou metodu je vhodné trénovat třeba čtrnáct dní vkuse na zahradě u domu. Důležité ovšem je nezaleknout se uklízení nejrůznějších nehod a plenku už dítěti přes den prostě nedat, aby nebylo zmatené. Podstatné také je, že pokud se dílo podaří do nočníku, dítě by za to mělo být náležitě pochváleno. Pozitivní motivace má velkou sílu.

Eliminační komunikační metoda
Tento způsob se využívá hlavně v Číně, Indii nebo v Africe, aplikuje se už v prvních týdnech života novorozence a ignoruje znaky připravenosti dítěte. Rodiče se snaží rozpoznat signály, kterými dává najevo, že se chystá vylučovat – může to být napětí svalů, grimasa, pláč apod. Jakmile rodič tuší, že se dítě chystá vykonat potřebu, dává ho nad toaletu do polohy, ve které člověk běžně vylučuje a vydává u toho zvuk, který si má dítě s potřebou na velkou nebo na malou následně spojit. Rodiče se tak snaží docílit toho, aby dokázali zvukem dítě motivovat k vylučování v určitých časech, a aby si dítě nezvyklo na používání plen. Tento způsob ovšem vyžaduje, aby se rodič dítěti maximálně věnoval a byl stále ve střehu. 

Metoda Dr. Spocka
Dr. Spock kladl v minulosti ve své práci důraz na to, aby rodiče počkali, až bude dítě dostatečně vyzrálé, netlačili na něj a nebyli zklamání a ve stresu z neúspěchů. Nejprve by měla proběhnout přípravná fáze, kdy budou rodiče své děti brát na toaletu s sebou a budou jim vysvětlovat, co se tam dělá. Ale pokud samo nechce, nic si tam nezkouší.

Následuje nácvik sezení na nočníku – kdy se tam dítě dává klidně i oblečené, ale jen po dobu, kterou na něm chce strávit. Dále se vysvětluje, co se na nočníku dělá. Když se dítě vyprázdní do plenky, je její obsah přesypán do nočníku. V dalším kroku dávají rodiče dítě na nočník dvakrát až třikrát denně v čase, kdy mají vysledováno, že se potomek obvykle vyprazdňuje. Potom je podle Spocka dobré dítěti svléknout třeba na celý den kalhoty a nechat mu nočník poblíž. Když to ale stále nejde, doktor neodrazuje od toho, aby rodiče dali dítěti znovu plenky a vyčkali, až bude lépe připravené.

Zdroj: CNN, John Hopkins Medicine, The American Academy of Pediatrics

 

Celý článek naleznete zde: https://zena-in.cz/clanek/leto-je-idealni-cas-zbavit-se-plenek-takhle-poznate-ze-je-vase-dite-pripravene